Archív Deníku...

Takže pokud jste si nestihli přečíst minulou část (části) našeho Deníku a, pro nás z nepochopitelných důvodů, to chcete dohnat, tak prosím... Tady máte možnost.   

1. První koncerty

21. únor 1997

K.D. Nechanice – klub Memphis  

           Hned poté co proběhne odpolední soustředění v hospůdce, se spolu s maniaky z  „Nového Problému“ naloží chatrný aparát a bicí do aut a hurá do Nechanic. Všechno rozložit, nazvučit (zejména kytary – to je pěkný průser…prostě jako v lepší zkušebně), aby to bylo na osmou nachystaný. První co se stane je, že jistá paní Kořínková – správkyně tohoto kulturáku (časem přejmenovaná na paní Cenzuru) vlítne do lokálu nad klubem a začne úřadovat. Akce musí začít místo ve 20:00 v 18:30 a skončit do devíti. V klubu žádný alkohol, žádný kouření?! Tak to je bomba! Novej Problém na plac, odbejt si svou premiéru před lidmi. Tato premiéra nedopadla moc dobře. Chce to pilovat, pilovat, pilovat, jak by řekl jeden „chytrý“ pán, kdyby nebyl balzamovanej. 

            Protože Sabathöry ještě nedorazili, Schizofrenici jdou zachraňovat před útěkem zbytky fans. Nálada s počtem skladeb slušně vzrůstá a konec je hodně divokej, takže se musí hrát dvě věci, které už byly jednou odehraný. Akci navíc neustále zpestřuje pí. Cenzura svými post-komunistickými výroky a zákazy (např.: Iron nesmí zpívat nahoře bez  /což je na druhou stranu možná dobře/ atd.)!!! Celý večer zakončuje těžce kovové těleso Sabathöry, které nakonec ze Smiřic přece jen dorazilo.        

        

 

5. červen 1997

Hradec Králové – C.C. Lucie 

         Další vystoupení  5. června v Country  Clubu Lucie teprve katapultuje kapelu do širšího povědomí fans. Schizofreny na vlastní žádost akci otvírají (to zas byla žízeň, co?). Vystoupení má až nečekaný ohlas a kapela musí opět opakovat již odehrané skladby. Celá show zaujme i zpěváka a punkového maniaka Štěpána z klasiky stylu N.V.Ú. Hází jim pomocné lano a nabízí spolupráci, která je s radostí přivítána. Jak by taky ne!

         Jako další vystupují kloboučníci Bokonom a nakonec hvězda večera N.V.Ú. se svojí zběsilou produkcí. Sledovat Štěpánovo řádění na pódiu je opravdu velký zážitek..

          Konec večera si mnozí z nás moc nepamatují (viď Čiči a Irone).

         Po téhle akci už kapela vyškrtává starý skladby (Nekroptic) z repertoáru a program má konečně ten správný spád a tah na bránu. A s ještě větší chutí se připravují na další koncert.

                                           

 

 

2. Akce s deathmetalisty 

14. červenec 1997

Holohlavy 

            Další akcí je fest 14. července v Holohlavech u Jaroměře, který pořádá manager blackoušů Sabathöry. Bohužel, kvůli povinnosti Čičiho a Irona účastnit se jednoho z důležitých mačů skvadry  Dobřenic, přijíždějí do místa konání až ve 20:00 místního času. Dozvídají se v první chvíli dobrou zprávu, a to že hrají jako poslední. Avšak nešťastný důsledek tohoto rozhodnutí se projeví až při samotné show. Ale nepředbíhejme.

           Kapela je na místě samém přijata velice vřele, hlavně Iron se svým kohoutím účesem sklízí ovace už notně ovíněných, zejména romských, fans.

            Akce se protahuje a Schizofreny jdou na plac až ve třičtvrtě na dvanáct s tím, že můžou odehrát celý set. Koncert má šťávu, lidi se chtějí odreagovat od večera plného deathmetalového běsnění a řádí pod pódiem jako šílení. Skvělá akce, skvělý lidi a pak přichází šok. Po čtyřech – pěti skladbách má koncert skončit? To snad ne? Celý fest byl povolenej jen do půlnoci… šok…vztek! Po usmlouvané Dolině slejzají z pódia a s několika fans akci aspoň pořádně zalejou. 

 

 

26. červenec 1997

Předměřice nad Labem 

Tato pařba je místo v Holohlavech pořádaná v Předměřicích a kapela se na ni chystá a těší, naladěná nadšením fandů z posledního vystoupení. Takže 26.7. si to žlutá škodovčička 100 vrní směrem na Předměřice, pak nezbytná přestávka na výrobu Ironova číra, za který by se nakonec nemuseli stydět ani „tavárišči“ z Leningradských kovbojů.

Na akci zatím kapely hrají jasnou přesilovku nad fans a pošmourné a zatažené počasí dává tušit, že něco není v pořádku. Schizofreny mají vystoupit jako druzí. V areálku „Na Hawaii“ celkem mrtvo. Většina či spíše menšina fans se tísní pod střechou, stranou pódia. Až příchod punk-Schizo-maniaků na scénu zvedne pár figur z lavic a jdou se podívat k pódiu co je to tam za exoty.

První co se stane Melkorovi, když usedne za bicí, je očesávání činelů bicmenem předchozí kapely. Melkor reaguje tak jak ho známe: „Jé, ty si ty činely bereš?“ Po malém zdržení, způsobeném sháněním činelů, to můžou rozjet. Pod pódiem celkem mrtvo jak na funuse, akce na pódiu taky mrtvá, Iron zapomíná texty, prostě SHIT – SHIT – do prdele!

Ostatní kapely jsou na tom podobně, či spíš ještě hůř. Jediný, kdo dokáží rozpumpovat těch pár provlhlejch lidiček jsou N.V.Ú. Fakt bomba!

Kapela ještě chvíli nasává něco pěnivého moku, pak Čiči s Ironem naloží do auta fanynky, aby cesta rychleji uběhla a následuje přesun na základnu.

V té době se kapele podaří další skvělý tah. Angažuje na místo managera Fučíka, kterej v tom „umí chodit“ a znamená to snad spoustu dalších koncertů.

 

                      

                                                                                      

 

3. S managerem Fučíkem 

9. srpen 1997

Pardubice – R.C. Žlutý Pes

             Hned první akcí jenž sehnal manager Fučík je koncert “U Žluťáka” v Pardubkách s šílenci INDIAN TAT a opět s N.V.Ú. Takže s fotbalu se Schizofreny přesunují do Pardubic, cestou přibírají Ignora a za zvuku otvíraných lahváčů cesta rychle uteče. Prostředí v rockáči je úplně super. Akci budou opět zakončovat a to po N.V.Ú. Všichni jsou trochu nervózní, protože kapela omezila předkoncertní dávku alkoholu a je to trochu znát.

           Nastupují na pódium o půl dvanáctý a má to být zase jenom do půlnoci, takže zkrouhli program na šest skladeb. Lidi jsou po N.V.Ú-čkách patřičně rozjetý, Štěpán kapelu skvěle uvede, a tak všichni čekají co z nich vypadne. Po druhé nebo třetí opalovačce se lidi chytnou a pak už je to super. Po šesti skladbách se chystají z pódia, ale lidi pod pódiem chtějí pokračovat. Pořadatelé souhlasí, takže SHOW MUST GO ON! Vypálí tam dalších sedm kusů a není co hrát.  Škoda! Možná je to také poprvé v historii koncertů, co přídavky byli delší než předpokládané skladby. Následuje nezbytné zapití téhle zdařilé akce a návrat k rodičovskému, případně manželskému krbu. A zase do zkušebny a makat, a makat…

 

13. září 1997

Holohlavy

             Další párty se koná 13.9. v Holohlavech. Má to být nějaký festiválek Bohužel, pořadatel této akce v tom buď neumí chodit, nebo je úplně bl… Zabít to propagací typu plakát – tři kapely pár teček “…a další”, nad tím zůstává rozum stát. A ještě k tomu to ani nedá kapele vědět. Ta se to dovídá různě s druhé ruky, no nevím… Část kapely to ovlivnilo, takže se řeší dilema jet či nejet. Přece nezklamou fans, takže se jede. Zastávka pro Fučíka, výroba číra a jiných rozmanitých výstřelků. Na místě konání, v hospodě “ U Hlemýždě”, zatím klidno (taky je půl druhé), takže hup do knajpy a už se to tam hrne. Nálada je výborná, až na pohledy z okna na zataženou oblohu a na aparát, který je sice se zpožděním, ale přeci rozmísťován, jenže venku!? To snad…no, nic. Následuje zjištění, že nepřivezli bicí. Další zdržení a ještě k tomu místo druhý budou akci otvírat. Sabathöry mají novou sestavu a tak jim vyhověli a prohodili si pořadí. Příště už akorát tak fuck off.

             Zpestřením toho dlouhého čekání byla Ironova geniální plácaná s nafouknutou rukavicí společně s věrnými fanoušky a k jistě velké “radosti” vedle u stolu sedících a tvrdě se tvářících The Tr… (radši nebudeme jmenovat). Prostě výčepní měla jistě velkou radost z těch “zkurvenejch punkáčů” co jí ani nechtějí vrátit tác na panáky (škoda Fučíku, mohl se hodit).Venku prší a konečně lezou na pódium. To zpoždění, to musí mít fans zlatou trpělivost. Chvíli zvučení, hlavně bicí dají Melkorovi zabrat. Jen ti nejvěrnější z nejvěrnějších stojí pod pódiem. Díky vodě se během prvních skladeb furt něco sype, zvukaři lezou po kabelech jako mandelinky a nadávají, kterej kretén to nechal udělat venku. Pak další bomba. Kvůli zdržení mají zahrát už jen tři věci a skončit. Mezitím další snad desetiminutová přestávka kvůli “ňáký posraný šňůře”! Ještě ke všemu Iron při své divoký show vylil všem piva, takže není ani pořádně co pít. SHIT! Situace se mění každým okamžikem. Nejdříve že maj pokračovat dál, pak že se všechno přesune dovnitř. To je poslední kapka. Kdo v tu chvíli není nasranej nehraje s nimi.  Zahrajou ještě na přání fans podle jejich výběru tři fláky a jde se od válu. Pořadatel sice slibuje, že si zahrajou ještě vevnitř, ale to ať si strčí někam. Další stěhování, zvučení – ať si to taky vyžere někdo jinej, takhle by to odsrali zase oni!

              Zbývá alespoň pokalit, zkouknout Sabathöry a jede se na Pivní slavnosti. Přesněji, Melkor domů, Čiči někam na sud a Fučík, Iron a Ignor do víru pivních vášní. Alespoň dobrý zakončení tohohle podělaného dne. FUCK! Za zmínku už stojí jen, alkoholem ovlivněná, trestná výprava Ignora a “Blonďáka” na skinheady. Ale k jejich velkému štěstí tam žádní nebyli… 

 

4. říjen 1997

Hvozdnice

                    Další akcí je slavnostní otevření zkušebny skupiny KRUHY ve Hvozdnicích. Vše má proběhnout v uzavřené společnosti, pivo zdarma – takže se jede. Zkušebna perfektní, pivo taky dobrý a tak se kalí a kalí. Když má Ignor už sedmý pivo (jelikož neměl půlitr, pije z třetinkových kelímků) jdou na plac. Lidi se baví mezi sebou a rachot kapely je spíš ruší. Je to taková lepší zkouška, ale aparát je fakt super.

                   Pak si zahrajou Kruhy. Schizofreny udělají pár fotek s Fučíkem a závěr už moc slavný není. Někdo přišel, že jim tam leží zpěvák v pískovišti. A taky jo! Iron je jak dělo!!! Ostatně zbytek kapely to nepřekvapuje, neboť na tom nejsou o moc lépe.

                                                                           

 

 

 

4. Mírný pokrok v (téměř) mezích zákona

11. říjen 1997

Rosice nad Labem

             Všichni už se těší na velký fest, který se koná nedaleko Pardubic, jenž spolupořádá jejich manager Fučík. Příbuzní a  známí Schizofreny budou vystoupení natáčet na video, fotit a přes zvukaře je dohodnuto i nahrávání na kazetu - tak snad něco vyjde. Začátek se, oproti plánu, posunul, takže přijíždí na místo až v 15.00. Všude spousta pil - prostě super atmosféra. Zatím se neví kolikátí budou hrát, takže se pije v klidu.

            První kapely nemají moc dobrý zvuk, ale postupem času se to lepší. Ohlas žádný, na pódiu mrtvo, lidi seděj a koukaj. Schízáci a jejich věrní si čas krátí různými zajímavými hrami (viz. foto), nebo jako Ignor vykopáváním dveří pánského WC (samozřejmě s požehnáním pí. Hospodské), které vede k vysvobození uvězněného fanouška - ať žijí kanady! Fučík na dotazy ohledně vystoupení stále odpovídá: "Ještě dvě kapely, ještě dvě kapely" ...a čas utíká. Kapely se střídají a pořád nic. Čas se vleče a Iron bojuje s horečkou. O zpestření se postará kámoš "Blonďák", jenž to přehnal s alkoholem a urychleně opouští budovu s úmyslem se vyprázdnit. Stačí doběhnout k prvnímu autu a už to z něho "lítá". Bohužel přímo na kapotu zmíněného auta. Po ukončení exhibice zjistí, že v autě sedí dva uniformovaní příslušníci, kteří na jeho počínaní nevěřícně zírají. Blonďák pokorně odchází pro kýbl s hadrem a potupně kapotu stírá. Strážci zákona za celou dobu vozidlo neopustili a já se obávám, že tam ještě dnes sedí a kroutí hlavou co je všechno možné...

             V tu chvíli to spustili N.V.Ú.-čka a v sále začalo správný peklo, neboť podali  super výkon. Schizofreny mají jít po nich - no nazdar! N.V.Ú. končí, lidi je nechtějí pustit a nikomu se nechce jít je vystřídat. Nakonec tam vlezou a očekávají průser.  Iron už má teplotu jak prase a na pódiu je polomrtvý. Čiči a Ignor se to snaží zachránit a odezva je solidní (samo, že ne jako u N.V.Ú, ale hlavně, že nelítala shnilá vajíčka a rajčata). 

             Jinak kazeta měla mizerný zvuk, na videu je vidět, že to netočil Fellini, ale Ignorova manželka, tak aspoň, že dopadly fotky...

        

                    

 

23. říjen 1997

Hradec Králové "U Cikána"

             Konečně je tady bombová akce s anglickou kapelou THE DRONES. Dále ještě hrají Slobodná Europa  a Squad 96.

             O půl šesté dvěma auty k "Cikánovi", na místě zabrat stůl, objednat různé pití a zase nějak zabít čas - třeba i nošením aparátu těch "anglánů". Jsou to příjemní kluci, každého zdraví  - škoda jen,  že jim není rozumět. 

              Slobodka nepřijede, takže budou hrát jen tři kapely a navíc "Dronsům" zůstal na hranici v Německu druhý kytarák, protože ztratil pas. Sedm hodin a lidí nic moc, taky vstup 130 "vočí" je dost - no ne? 

              V 19.30 lezou Schízáci na plac, Čiči nemůže najít zásuvku pro adaptér k boosteru, Ironovi praskne první nafouknutej "Karel". Zvuk solidní, taky solidní aparát, hlavně Melkor nemá rozsekat bicí, což je těžký úkol zrovna pro něho. A už se to valí - pódiovka super, zejména Iron se svou show. Až na určitý chybičky  a výpadky melodické sekce kapely to pěkně odsejpá. Jen škoda, že tam není tolik lidí, ale taková Hruška s Dolinou chytnou skoro každého. 

           Další hrajou Squad 96, kteří spustí i něco od Slobodné Europy a pak svoje kusy. No a nakonec The Drones. Prostě klasika rok 77', i když se člověk neubrání pocitu, že už všechno někdy slyšel, ale lidem se to líbí, tak proč ne. Cestu zpátky domů zpestří akorát hlídka policie, takže řidička Věrka "dejchá" a Čiči je bez techničáku. SHIT!

 Další fotky (kliknout):        

 

28. říjen 1997

Pardubice "Žluťák"

             Kapela se z ničeho nic dozvídá, že se účastní soutěže mladých hudebníků Yellow Dog Open. Soutěžit mají s trashovými Worst Day a punkovými a ještě k tomu místními P.V.U. (Papír v uchu). Losování stylem - mi budem hrát první, nám druhý nevadí, berem třetí - proběhne rychle. Schizofrenici hrají tedy jako třetí, což jim vůbec nevadí, spíše naopak. Zatím se jdou posilnit do lokálu a na pódium se derou Worst Day, ale mají smůlu, protože hned během první skladby praskne druhému kytarákovi třetí struna a další dvě až tři písně ladí. Odezva nic moc, lidi dnes přišli asi na jiný styl.

               Další v pořadí P.V.U. těží z toho, že je místní a slušně zaplní sálek - zejména předpódiový plac. A podle reakce lidí je znát, že tady mají hodně známých. 

               A pak už je řada na Schizofreny a jejich válci. Čičimu sice při ladění odejde šňůra ke kytaře a ještě ztratí oblíbený a hlavně jediný trsátko, jenže vše se zdárně vyřešilo a vystoupení může začít. Při zběsilým poskakování Irona v nástupu první skladby spadne Ignorův mikrofon, celou dobu driftující k okraji pódia, mezi fanoušky (ale zkuste ho lapit, když hrajete na basu). Prostě zběsilost...

              Do přidělených 35 min. se kromě jedné vejdou všechny připravený skladby a je to hotový. Kromě kategorie "pódiový projev", kde jsou druzí, vyhráli(?!) všechny ostatní kategorie a postupují do semifinále. Okamžitě následuje oslava a první podpisy fanouškům. K tomu všemu ještě Iron slaví narozeniny, takže někteří jedinci velikost chvíle neunesou a lehce zaneřádí příjezdovou komunikaci - a to ještě před zraky své zákonné manželky (viď Ignore)! Jinak se koncert nahrál na audio kazetu v celku dobré kvalitě a tak vzniklo jejich první demo "DEGRADACE". Vivat!

   

 

5.Nesmělé rozšiřování působnosti

13. prosinec 1997

Huntířov

             Huntířov je malebná víska za Dvorem Králové. Původně zde měli hrát N.V.Ú.-čka, ale jelikož jsou akorát na turné po Německu, tak jsou místo nich vysláni "slovutní" Schizofreny. 

              Naložej se dvě auta a hurá nejdříve do krčmy "Na návsi" doplnit něco lahváčů na cestu a vyráží se. Po příjezdu do Huntířova a zaparkování u "Pivního baru" (fakt skvělý název) se zjistí, že řidička Věrka zaparkovala v nějaké díře (v silnici), kterou silničáři zjevně už několik let ignorovali. Čiči se prohlásil za jediného schopného tuto situaci zvládnout (a hlavně to bylo jeho auto) a jal se z díry vyjet za pomocí všech co měli aspoň jednu ruku zdravou, kteří auto nadzvedávali. Za mohutného hučení motoru a zvědavého davu se to nakonec zdařilo a Čiči vyjel. Jenže při otáčení a couvání opodál zas pro změnu zajel do příkopu on a celá záchranná operace se musela opakovat.

               Uvnitř baru (mimochodem dost dobré prostředí) už ladí Vypsaná fixa. Po nich jdou Tass a to je super-bomba muzika. Lidi je tady dobře znají, takže řádí jako pominutí. Pak nastupují Schizofreny a muzika má ohlas, i když vyjadřovaný zejména potleskem. Odvalí celý set a nová skladba "Nazi vrazi" se skvěle ujme. Bude to asi jedna z perel. Po nich si rozloží vlastní bicí skupina Indian TAT a pro asi patnáct lidí v sále odehraje s novým bubeníkem standardní šou. Tahle kapela je založena na trávě, takže houslista není schopný vystoupit a radši "medituje" v šatně. Následuje nám ještě jedna neznámá kapela, ale to už jsou v sále asi jen 3 lidi.

 

 

16. prosinec 1997

Pardubice "Žluťák"

            A je tu semifinále YELLOW DOG OPEN. Celý večer začíná pro Schizofreny pěkně smolně. Nejdříve Čiči (za asistence Irona) nemůže otevřít dveře své škodovky (přece jen je prosinec). Po drahné době usilovného páčení se to podaří, aby následně zjistili, že nejdou pro změnu zavřít. Když i tento problém zdárně vyřeší rozhodnutím, že řidič bude muset ty dveře za jízdy držet, tak Čiči startuje, nastartuje, sešlápne plynový pedál a... urve ho. Pracně seženou jiné auto a psychicky vyčerpaní vyrážejí na místo konání. Tam už v šenku u zlatavého moku čeká Ignor s Melkorem a zbytkem "realizačního teamu". Jen Čiči dosedne, má jít losovat pořadí kapel, jak budou ten večer vystupovat. Čiči má svůj den, tahá a vytahuje - Schizofreny první... to je nadělení, no co se dá dělat. Ani kapela nemá svůj ideální den, fanoušci kapelu taky (až na pár skalních) příliš nepodpoří, takže výsledek je rozpačitý. 

               Další hrají HC-čkový HC3, kde celou hudbu táhne vynikající basák. A pak nastupuje zaslouženě nejlepší kapela večera DAEN. Odehrají koncert a je jasné, kdo bude první postupující. Pak chvilka naděje, i když každý ze Schizofreny tuší jak to dopadne. Ano - třetí (ze tří)! Poslední možnost je, že postoupí na počet hlasů od diváků v celkovém součtu celé soutěže. Bohužel končí druzí za pardubickými Papír v uchu, které vyřadili v základním kole (i v kategorii "Hlasy od diváků"). Tak to je docela smůla.

                

 

26. prosinec 1997

Valdice

            Vánoce, vánoce odcházejí a Schizofreny valí na "Rockové vánoce". Čičiho škůdka ve 13 hodin vyráží spolu s Fučíkem směr Valdice. U benzínky v Nechanicích se nakoupí "lahvoně" a cesta hned příjemněji uteče. Kulturák je přes ulici od "Kartouz" (valdického vězení) a z okna záchodku člověk kouká na oplocený dvůr (vskutku nepříjemný pocit). Hned na úvod přichází šok, neboť teprve teď Fučík domlouvá, že Schizofreny přijeli místo INDIAN TAT a jestli budou moct vůbec vystoupit. Tak to je bomba, ale naštěstí to vše dobře dopadne a nemusejí tedy otáčet a jet zpět domů. Jinak organizace je úplně super. Na otázku ohledně potřebného vybavení Iron plácne, že potřebují 3 mikrofony a jestli je tady vůbec mají, čímž zvukaře téměř urazil, neboť to je jako by se ptal velblouda jestli má hrby. Následuje přesun do šatny a prohlídka aparátu na pódiu spojená s dalším chvalozpěvem - aparát je prvotřídní, pódium je (dle Ignora) "velký jak kráva", tak pro tři kapely a brutálně velký sál. Ještě dostávají instrukce, že hrají jako třetí v 16:30. 

            A taky jo, skoro přesně na minutu (to se opravdu jen tak nevidí). Před Schizofreny hraje hudební těleso OSTAŠ, kde je alespoň sedm nebo osm, vesměs velmi zkušených, muzikantů a je to takový pohodový jazz-rock. No a po nich přicházejí "ti vyholení šílenci". Po tom "džezíku" se lidi konečně začnou zajímat o dění na pódiu a přicházejí blíž a blíž. Škoda, že můžou hrát jen půl hodinky. Po "Dolině" už Ignor s Čičim odpojí vercajk, ale lidi chtějí přídavek. To je opravdu milé. Takže ještě převálet "Sloni jdou..." a je to za nimi.

           Pak už jen s fans popíjejí, prodávají nějaké demáče, rozhodí letáky coby vlaštovky a podobný kravinky.  Po osmé večer odjíždějí Melkor a Čiči s Ignorem za volantem domů. Fučík s Ironem zůstávají s tím, že pojedou až ráno (velké bylo překvapení lidí z Abraxasu, když se po půlnoci objevilo /teď už v "jejich" šatně/ podnapilé, okované zjevení s kohoutem na hlavě, které tvrdilo, že je Iron a že si tam jde pro věci, které tam pochopitelně už nebyli). No, a pohádka končí tím, že do škůdky v Jičíně nastupují dvě pohledné stopařky (19 a 24 let). Bohužel jedou jen kousek. Nebo spíše naštěstí, protože jinak jsme se mohli do Valdic vrátit dříve než by nám to bylo milé a navíc se tentokrát naopak dívat z oploceného dvorku na záchod v kulturáku.

 

 

>>> ...no, hlavně že to všechno přežili (zatím) a teď vzhůru na hlavní stránku... <<<

>>> ...nebo zpátky do deníku... <<<

>>> ...či do Archívu č.2, kapitoly 6-???... <<<